Co je to RAID

Když je řeč o diskových polích, tak nutně musí padnout i zmínka o technologii RAID, která je s tím velmi pevně spjatá do jednoho celku.

Technologický popis RAID byl na veřejnosti poprvé spatřen v roce 1988. Zkratka RAID tehdy znamenala Redundant Array Of Inexpensive Disks (Vícenásobné diskové pole laciných disků), ale postupem let se dnes místo Inexpensive používá slovo Independent neboli Vícenásobné diskové pole nezávislých disků.

RAID dokáže velice jednoduchým způsobem vhodně propojit několik disků (celkový počet není ničím limitován) za účelem lépe optimalizovaného výkonu, bezpečnosti celého systému a zvýšení kapacity.

Pro dosažení odlišných vlastností diskového pole se v praxi často využívá redundance jednoho nebo více disků.

Dnes známe 7 základních typů RAID

Úroveň zabezpečení dat se liší podle zvolené metody RAID, které jsou označeny jednotlivými čísly. V roce 1988 bylo popsáno jen 5 RAID variant, ale dnes lze rozlišit až 7 základních rozvržení, které se dále mezi sebou mohou alternativně kombinovat.

Pro každou situaci je vhodné použit trochu jiný režim (případně kombinovaný ještě s dalším), takže nelze striktně specifikovat, který je lepší a který horší.
V primárním režimu tedy lze najít tyto modely:

RAID 0: Proužkování (Stripping) vzniká spojením dvou a více disků. Tento RAID je určen pro co největší zvýšení výkonu systému, což může být často na úkor bezpečnosti.

RAID 1: Zrcadlení (Mirroring), první režim co využívá redundance. Je vhodný pro co nejvyšší bezpečnost dat.

RAID 2: Tento RAID nabízí velkou propustnost dat, ale v praxi se používá jen sporadicky.

RAID 3: RAID vhodný pro zapojení 4 a více disků. Je vhodnou volbu pro práci s grafickými prvky.

RAID 4: RAID, který je jednodušeji řečeno alternativou k RAIDU 3.

RAID 5: Toto řešení se často používá v praxi pro databázové systémy a servery.

RAID 6: RAID doplňující základní pětku. Dá se říci, že co se týče zabezpečení dat, tak se jedná o nejspolehlivější volbu ze všech režimů.